27. června 2009 jsme podnikli farní výlet do Klokot a Milevska. Ráno v 7.30 jsme měli sraz na parkovišti u kostela, nejvíce se jistě těšil otec Jeroným, protože ten již pro jistotu vyrazil o hodinu dříve 
Po přivítání a rozdělení posádek jsme 4 auty vyrazili směr Tábor, cesta probíhala celkem hladce, jen v Táboře jsme minuli odbočku na Klokoty a trošičku zakufrovali. Nicméně nakonec jsme kýženého cíle dosáhli.
Zde nás provedl duchovní správce oblát P. Martin Sedloň a krátce nám popsal historii tohoto poutního místa, zasvěcenému Panně Marii. Poté už jsme uháněli na Milevsko, protože se blížila 10 hodina, na kterou jsme byli objednáni. A opět jsme byli srdečně přivítáni představeným kláštera, což byl k našemu překvapení, Jeronýmův novicmistr, otec Norbert, který v minulosti také krátce působil v Jihlavě. Milevský klášter je opravdu rozsáhlý a nyní je zhruba z poloviny zrekonstruovaný - kostel, budova s kulturním a expozičním sálem a knihovnou a budova s byty řeholníků. Ale až bude hotový zcela, nebude zde chybět ubytovna pro poutníky z blízka i daleka, restaurace a dokonce i pivovar. Vše jsme si mohli dopodrobna prohlédnout a otec Norbert ochotně odpovídal na každou naši otázku. Radostně jsme se rozloučili a pospíchali do města Milevsko na oběd, kde jsme brzy našli vhodnou hospůdku, která splňovala naše nároky. My starší jsme ocenili, že můžeme být pohromadě v odděleném křídle a naše nejmenší tu potěšila skluzavka. Po dobrém obědě jsme vyrazili do obce Sepekov, farnosti otce Norberta a ve zdejším kostele odsloužil otec Jeroným za Josefovy asistence mši. A pak nás již nechal svému osudu a uháněl směr Praha, kam byl pozván do své bývalé farnosti. My jsme ještě obdivovali krásné ambity se 4 kaplemi a poslouchali výklad zdejší paní kostelnice. Poté se naše výprava rozdělila, kulturní část navštívila nedaleký královský hrad Zvíkov a ta méně kulturní (převážně dámská) cukrárnu
Domů jsme dorazili před 8 večer šťastní a unavení. Zajímavostí bylo, že ač v celé České republice ten den pršelo, my měli stále sluníčko.
