Kdysi dávno žili v jedné vesničce dva manželé, jejichž láska ode dne svatby nikdy nepřestala růst. Byli hodně chudí, ale oba věděli, že ten druhý nosí v srdci nesplněné přání. Muž měl zlaté kapesní hodinky, které zdědil po otci, a snil, že si k nim koupí zlatý řetízek. A žena snila o perleťovém hřebínku, který by si vetkla do svých dlouhých a jemných světlých vlasů.
Roky utíkaly a muž myslel stále víc na hřebínek, zatímco žena na něj téměř zapomněla
a snažila se najít způsob, jak muži koupit zlatý řetízek. Už dlouho o tom nemluvili, ale pořád měli svůj nesplnitelný sen.
Jednou ráno, v den desátého výročí svatby, přišla žena ke svému manželovi s úsměvem, ale
s hlavou ostříhanou téměř do hola, nádherné dlouhé vlasy byly tytam.
„Cos to udělala, miláčku?“ zeptal se užasle. Žena rozevřela dlaň, na které zazářil zlatý řetízek. „Prodala jsem je, abych ti mohla koupit zlatý řetízek k hodinkám.“
„Cos to jenom udělala,“ řekl muž a ukázal ženě překrásný a drahý hřebínek z perleti.
„Já jsem prodal hodinky, abych ti mohl koupit hřebínek!“
A objali se. Nepotřebovali nic jiného, byli bohatí jeden druhým.
Bruno Ferrero
Řetízek a hřebínek
Pravidelné akce
| Mše svatá |
| neděle 11:00 |
